Mezi starou a novou budovou Muzea vzniká parádní pěší zóna. Institut plánování a rozvoje nám před necelým rokem představil projekt pražské muzejní oázy. Realizace – na Prahu neobvykle rychlá – se už chýlí ke konci. Tak si to pojďme jako chodci užít! Ale musíme si pospíšit. Proč? Protože až bude vše dokončeno, vrátí se tam – naprosto zbytečně – provoz aut v obou směrech.
Máme sto let republiky, krásně rekonstruovaná budova Muzea září v Praze nevídaným odstínem světlého pískovce (než ji auta na magistrále opět začerní) a ke stoletému výročí samostatného Československa se bude otevírat Muzeum i oáza mezi oběma budovami. „Význam prostoru a uvažované využití předurčuje tento prostor primárně pro pěší. Doplnit by ho měla tramvajová trať se zastávkami, byť zatím nefunkčními. Zastávky a trať v budoucnu přispějí k významu náměstí mezi budovami Národního muzea jako uzlu hromadné dopravy,“ popsal návrh prostoru vedoucí projektů Institutu plánování a rozvoje Prahy Jakub Hendrych (zde).
Zkrátka, bude to krásné, slavnostní a skvělé – ale jen do chvíle, než se tam vlivem nesmyslné podmínky Prahy 2 vrátí auta z Vinohradské. Po nové – a jistě velmi drahé – slavnostní dlažbě Muzejní oázy, pěší zóny v srdci Prahy, bude jezdit deset tisíc aut denně.
Jako pěší zóna to pak fungovat rozhodně nebude. Bude to dál fungovat jako silnice, ať to napohled bude vypadat jakkoliv. Žádná oáza, čeká nás nepovedený „shared space“, kde se všichni cítí špatně. Budete předpokládat, že si v ZOO tučňáci udělají piknik ve výběhu velkých šelem?
To není jen promarněná příležitost. Není to jen barbarství, podraz vůči IPRu a výsměch Gehlovi. Je to i symbolické vyjádření automobilistické nadvlády nad Prahou a vůbec celým Českem. V Praze neexistuje významnější veřejný prostor než je horní Václavské náměstí, srovnatelná je snad jedině Národní třída. Plocha mezi budovou Národního muzea a bývalého Federálního shromáždění, byť oddělená magistrálou, na ně přímo navazuje a jeho význam sdílí.
Nestačí, že se veškeré snahy omezit zřetelněji provoz na magistrále odsouvají donekonečna, byť k tomu Blanka dala ideální příležitost. Slavná rekonstrukce Muzea? Prostor plánované “muzejní oázy” bude rozříznutý “dočasným” provozem aut nejen nahoru, ale také dolů – což si na poslední chvíli prosadila Praha 2, aniž by jí kdokoliv oponoval. Možná je to proto, že když si Praha 1 na dolním Václavském náměstí naplánovala pěší zónu, kde bude mít kvůli garážím tisíc aut denně, Praha 2 nacpe na pěší zónu těch aut hned desateronásobek.
Přitom auta dolů tam nejezdila dva roky a kde byl problém? Auta nahoru tam teď nejezdí tři měsíce a také není problém. Ale jsme v Praze, a tady se autům neustupuje ani v místě nejvyššího národního významu.
Je to tristní přístup zvlášť ve srovnání s řešením pro cyklisty, kteří se zde museli trapně doprošovat toho, aby se podmínky pro jízdu na kole v prostoru mezi oběma budovami Muzea alespoň nezhoršily. Čekali byste ve stoupání prostor oddělený od aut? Tak to máte smůlu. Stoupací pruh, ve kterém se mají cyklisté společně s auty pohybovat, bude užší než dřív. A byl také málem – pro lepší umělecký dojem – dlážděný uměle hrubými kočičími hlavami. To druhé se naštěstí povedlo odvrátit, ale kdybyste viděli, kolik kolem toho bylo řečí, aby se tam aspoň daly aspoň ty hladší kostky! Ale když Praha 2 požádá o průjezd pro autíčka, tak všichni musí sklapnout podpatky a předělají kvůli tomu na poslední chvíli třetinu projektu.
Takže jak jsem říkal: Běžte se tam projít, dokud je to staveniště. Až to bude hotové, budete mít jako chodci zase smůlu.
Ale třeba s tím nové vedení Prahy něco udělá. Ten pruh pro auta, co se tam oproti původnímu záměru zjevil, půjde naštěstí zadláždit poměrně snadno.
Edit 18. 10.: Směrem dolů bude nakonec zákaz, trvalý provoz se údajně neuvažoval, značka už byla údajně umístěna. Že si tam ale Praha 2 vynutila rozčísnutí pěší zóny výškově odděleným autopruhem, považuji i nadále za neskutečné zvěrstvo.