Záměr Prahy 1 omezit jízdu na kole v centrálních pěších zónách vyvolal silnou reakci. Cyklisté po dlouhé době demonstrovali a ve velkém počtu došli interpelovat na zastupitelstvo Prahy 1. O dopravním řešení pěších zón budou s Prahou 1 jednat experti celoměstské cyklokomise. Samotní radní Prahy 1 jsou ochotni přijmout opatření, kterými případné omezení jízdy na kole částečně kompenzují. Je ale debata o několika cykloobousměrkách tím pravým, čím bychom se měli ve věci cyklodopravy v centru Prahy zabývat?
V Auto*Matu se domníváme, že nikoliv. Podmínky pro jízdu na kole v centru Prahy jsou bídné a kosmetické změny je nenarovnají. A právě kauza pěších zón je dobrým impulsem jít v uvažování mnohem dál. Lidé po pěších zónách jezdí na kole čím dál víc? A to má být jako špatně? Vždyť to je snad dobře, že se na kole jezdí víc! A co to tedy znamená pro potíže růstu, které z toho vyplývají? Že je potřeba najít technické řešení, které umožní jezdit na kole pohodlně i jinde než v pěších zónách. A v pěších zónách samotných zajistit bezpečnost chodců bez zaškrcení městské cyklistiky.
Přicházíme proto s propracovaným konceptem, jak využít kauzy pěších zón k narovnání podmínek pro jízdu na kole v centrální Praze. V našem návrhu chceme ukázat, že ulice v centru Prahy nejsou úzké a vejdou se do nich i skutečně kvalitní cykloopatření, a to dokonce bez jakéhokoliv významnějšího omezení možnosti dopravovat se do centra autem.
Auto*mat představuje tento koncept formou podrobné analýzy, stručného přehledu opatření k rychlé realizaci a krátkého oznámení na vlastním webu. Zde se pokusím lidsky popsat, jak se může kolo stát v centru Prahy rovnocenným dopravním prostředkem. Nemohu být bohužel příliš stručný. Nebojte se ale, kroků k optimálnímu stavu zase tolik není – stačí tři.
Široká ulice – cykloobousměrku lze zřídit bez změny režimu parkování.
Krok 1: Rychlé řešení pro pěší zóny i vně
V pěších zónách navrhujeme bezpečné řešení pro chodce i cyklisty, které současně výrazně nepoškodí dopravní cyklistiku. V části zón bude cyklistická doprava zklidněna na desetikilometrovou rychlost. Odstraní se restaurační zahrádky tam, kde vytvářejí úzká místa. Na hlavních cyklistických tazích se kola svedou do zřetelných koridorů, aby neobtěžovala chodce. Například na Příkopech oddělí cyklisty od chodců šikmá obruba (dostatečně zřetelná pro nevidomé), kterou bude současně možné v případě nouze šikmo přejet. Pouze v nejzatíženějších úsecích pěších zón by měla být jízda na kole ve špičkových hodinách omezena, teprve ale po vyčerpání všech ostatních opatření.
Funkční řešení z Haagu. Na Příkopě by stačilo instalovat zešikmenou obrubu do stávající dlažby. A zmenšit restaurační předzahrádky, aby byl všude nejméně desetimetrový volný koridor. Foto M. Bělor.
Mimo pěší zóny navrhujeme téměř 40 rychlých opatření s cílem zlepšit objízdné trasy a stáhnout část cyklistů mimo pěší zóny. Většina z návrhů je nestavební a dá se tak realizovat během několika měsíců. Jsou to cykloobousměrky, legalizace průjezdu tramvajovými zastávkami nebo malá dopravní zklidnění. Sedm stavebních opatření je možné dokončit v průběhu několika let, jde hlavně o úpravy povrchů.
Rychlá opatření jsme se snažili navrhnout tak, aby do jiné dopravy zasáhly co nejméně. Z 23 navržených cyklooubousměrek se dá 17 zřídit bez ubrání jediného parkovacího stání. Šest náročnějších cykloobousměrek by celkem ubralo méně než 100 míst – pro srovnání, je to jen něco přes procento celkové parkovací kapacity v zónach placeného stání na Praze 1 a třeba v podzemí Palladia vznikly před deseti lety garáže s kapacitou 900 (!) míst. Městská část pak chce stavět stovky dalších míst v podzemních garážích. Většinu nestavebních opatření navrhnememe začlenit do aktualizace režimu zón placeného stání. Mohla by tak začít fungovat už tento podzim.
Z tohoto návrhu není třeba realizovat všechno. Ale čím větší omezení v pěších zónách, tím více cykloobousměrek je nutné zřídit.
Krok 2: Nová kvalita chráněných cyklotras centrem
Uvedená opatření jsou pouze okamžitým řešením, které cyklodopravu v Praze nikam neposouvá. V podstatě jen hasíme požár, vyvolaný kauzou pěších zón. To ale není náš cíl. Jakkoliv se na kole kdekoli na území Prahy alespoň jednou za měsíc projede asi třetina Pražanů, do centra či do práce se na kole pustí málokdo. Pro to, aby se v Praze stalo kolo použitelným pro více lidí, je potřeba výrazný kvalitativní skok. Podobný, jaký pražské cyklodopravě přineslo budování cyklostezek dovedených na hranice centra – tentokrát ale v centru samotném.
Centrum Prahy má získat čtveřici komfortních, od silného provozu maximálně oddělených “cykloprůjezdů”, které umožní pohodlně projet centrem nebo dorazit do cílů v jeho rámci. Ty vytvoří dnes chybějící spojení po obou březích Vltavy a výšiny Vinohrad a Pankráce napojí na centrum stoupáním příjemným i pro cyklisty, kteří se nemíní potit do strmých kopců v marném závodě s auty. Nejde přitom o žádné přehnané požadavky. To, o čem uvažujeme, je v podstatě americký či švýcarský standard, a to ještě jen v několika málo nejvýznamnějších koridorech v historickém městě v celkové délce ani ne patnácti kilometrů.
Kostra sítě pražských dopravních cyklotras (zelená) nabídne bezpečné spojení v dolní úrovni i komfortní stoupání bez kontaktu s provozem. Zelenomodrá výhledová etapa “Placatá Praha” vytvoří obchvat centra na dolní městské úrovni. Nic co by auta už neměla.
Na základních cyklotrasách centrem je třeba provést následující zlepšení:
A1 – levobřežní. Vede z Císařské louky po lávce přes Smíchovskou náplavku a všechny mosty kříží mimoúrovňově podjezdem – Jiráskův most ve stávajícím silničním podjezdu, pod most Legií sjede pontonovou rampou (kterou případná velká voda zdvihne, aby nebránila průtoku), vyhne se klidné části Kampy a pod Mánesovým mostem pronikne aktuálně připravovaným podjezdem. Součástí trasy je spojení s trasou A2 po rozšířeném severním chodníku Mánesova mostu. Trasa může výhledově pokračovat po nábřeží Edvarda Beneše, kde po zklidnění centra poklesne intenzita provozu.
A2 – pravobřežní. Vyšehradskou skálu a Výtoň obejde po vykonzolovaných lávkách. Vyhýbá se přelidněné náplavce, mezi Palackého a Jiráskovým náměstím odebere minimum z přidruženého prostoru na každé straně vozovky. Úsek od Jiráskova mostu po Rudolfinum využije připravovaného omezení tranzitu po Křižovnickém náměstí – provoz zde zeslábne natolik, že v potřebných místech umožní zřízení chráněné stezky namísto jízdního pruhu pro automobily. Jediné místo, kde cyklisté budou muset do vozovky podél tramvají, zůstane v “myší díře” u Karlova mostu a na Křižovnickém náměstí.
Severojižní magistrála. Její humanizace, byť výrazně nesníží kapacitu komunikací, i tak umožní zřízení chráněné cyklotrasy v současné uliční síti. Přes Masarykovo nádraží přejde nová trasa po novém přemostění, a tak naváže na Hlávkův most. Trasa má potenciál pokračovat jižním směrem až na Jižní Město a směrem severním přes Holešovice do věnce sídlišť Severního Města.
Východozápadní cyklomagistrála propojí všechny tři trasy mezi Andělem, přes Jiráskův most a nejmírnějším stoupáním ulicemi Žitnou (nebo možná Ječnou) přes magistrálu až na náměstí Míru – kde nabídne pokračování ulicemi Vinohrad.
Kromě jmenovaných tras je třeba dále zkvalitnit průtah centrem – je otázka, zda v koridoru Staroměstského okruhu, nebo v koridoru ulic užívaných tramvajemi. Oboje je možné.
Realizací těchto tras vznikne pevná síť, po které půjde jak projet centrum od jihu na sever, tak centrum v řadě relací na jihu nebo východě objet. Pouhým doplňkem se pak může zdát další krok: soustavné dopravní zklidnění vedlejších ulic, plošné zřízení cykloobousměrek všude, kde to je možné, a postupné zkvalitňování povrchů úpravami dlažby do historické, ale přesto použitelné podoby.
Možná se tyto koncepty zdají přehnané, ale část opatření se už nějakým způsobem připravuje – propojí-li se v nejvyšší možné kvalitě, budeme mít v centru ekvivalent londýnských cyclehighways a podíl cyklistické dopravy v centru Prahy oproti dnešku mnohonásobný.
Krok 3: “Placatá Praha”
V takové situaci má pak smysl myslet ještě dál. Pěti až desetiprocentní podíl cyklistické dopravy znamená, že si pro cyklo můžeme dovolit uvažovat o investicích cenově odpovídajících nemalému podílu ceny největších pražských dopravních staveb. Budujeme-li metro a okruhy za desítky miliard, proč v budoucnu nealokovat pouhé jednotky na skutečně excelentní infrastrukturu cyklistickou? A v situaci, kdy budeme mít funkční základní trasy centra, má smysl postoupit ještě o generaci dál – a najít způsob, jak centrum i na jihu a východě obejít v základní, “vltavské” úrovni a současně jej napojit na všechny vyvýšené trasy.
Trasa se přímo nabízí: z Vršovic od nádraží, bezmotorovým tunelem východně od vinohradských tunelů, za Hlavním nádražím k Bulharu a dále už po magistrále. Tunel (jen třikrát delší než před šedesáti lety postavený tunel Žižkovský) doplňme kapacitním cyklovýtahem vyústěným na Náměstí Míru a máme cyklistické Nové spojení, jež zajistí definitivní východní obchvat centra s minimálním stoupáním, a s náklady, jež jsou stále pouhým zlomkem výdajů na Blanku, Blanku 2 nebo novou linku metra.
Vyřešíme-li pak ještě šikmými výtahy převýšení na Letnou (k Dejvicím i – ve stopě historické lanovky – k Ovenecké) a na Pankrác a najdeme-li způsob, jak znásobit kapacitu lanovky na Petřín, bude z Prahy učiněno to, čemu mnozí nevěří. Praha bude nejen městem, kde se díky komfortní cyklistické infrastruktuře jezdí možná víc než dneska ve Vídni. Bude také městem pro mnoho relací cyklisticky “placatým.”
Trampe – cyklovlek pro strmé svahy – jedna z možností technického řešení mimo “klasické” výtahy (by Bic (Own work) [CC BY-SA 3.0 ], via Wikimedia Commons)
Máme příliš mnoho odvahy?
Možná si teď myslíte, že jsme se v Auto*Matu definitivně zbláznili. Ovšem poptávka po dopravě jakýmkoliv dopravním prostředkem roste s nabídkou atraktivních komunikací. Víme, že každý vývoj je postupný a realizovatelnost staveb v Praze závisí víceméně na vůli městské garnitury. Je ale patrné, že náš návrh neobsahuje v cyklodopravě nic jiného, než co Praha dělá desítky let pro dopravu veřejnou a automobilovou.
Jestliže se dnes dohadujeme o tom, zda je při omezení cyklistů na jejich klíčových trasách pěšími zónami vyhovující zřídit pár cykloobousměrek jako objížďku, potom je současná debata o cyklistické dopravě v centru Prahy o několik úrovní níže, než kde by se měla vést.