Reklama
 
Blog | Vratislav Filler

Předvolební dopravní populismus

Politické strany nám před volbami poodhalují své plány v oblasti dopravy. Jistěže před volbami potřebujete přilákat pozornost voličů, slíbit jim instantní řešení palčivých problémů, pokud možno něco, co nikdo jiný neslíbil, zázraky na počkání a nemožné do čtyř let. Je to až děsivé, co všechno nás podle představ politických stran čeká. Laik žasne, odborník se diví.

Pominu teď různé lanovky, které se objevují vždy před volbami a po nich zase mizí, to už je příliš okaté. Prakticky každá strana aspirující na mandáty v zastupitelstvu ale jde do voleb s dopravním sloganem, který je totální minelou.

Začneme ANO, jejíž pražská předsedkyně aspiruje na post primátora. A co slibují v dopravě? Jediný slogan, který je k dohledání, zní: Více parkovišť! Ale kde? Jakých? Myslí tím P+R? Podzemní parkoviště v centru? Nadzemní parkoviště na sídlištích? Těžko říct, ale když nejsou konkrétní, jistě potěší každého. Na svém pražském webu ANO dopravní program nemá; respektive, jak se ukazuje, ANO nemá vůbec žádný komunální program. Jestliže Bémovi před lety stačilo k padesátiprocentnímu zisku vyvěsit billboardy se sloganem “Městský okruh”, ANO nemusí ani to. Prostě to udělají.  Z čehož moudrým lidem vstávají hrůzou vlasy na hlavě (a po shlédnutí tohoto vstanou i vám).

Top09 má plné ruce práce se zprovozněním Blanky, jejich nástroje se soustřeďují na to, aby unikli smečce vlků, která jim jde po krku. Jako největší předvolební dopravní trhák se tak jeví posun zprovoznění Blanky na druhý prosinec poté, co se půl roku spekuluje o jaru 2015. Vlastně docela vtipné, byť poněkud dražší než billboardová kampaň.

Reklama

ODS pobavila svým dopravním letákem „nejdřív Blanka 2 a další kroky až potom.“ Vzhledem k tomu, že Blanku 2 nelze postavit dřív než vnější okruh přes Suchdol, to znamená, že ODS nehodlá dělat s dopravou v Praze nic zhruba do roku 2030.

Pro Prahu má v dopravě jasno: 30 000 míst na P+R vyřeší dopravní zácpy. Nemám nic proti zřizování P+R, naopak – jako jeden z kroků snižující dopravní zátěž je to neocenitelný nástroj. Takhle to ale Pro Prahu zjevně nemyslí. Jejich cílem je daleko spíš vytvořit představu, že po vyhnání vidláků do socky si tu my, Pražáci, budeme sami jezdit pohodlněji. Což 1) by v reálu nefungovalo a 2) ani ten samotný slib nepůjde jen tak snadno splnit. Praha a městské části rozprodaly pozemky u stanic metra, zpětný výkup či jednání s vlastníky se potáhne léta. I kdyby to urychlili na maximum, postaví za čtyři roky tak třetinu, která už je nějakým způsobem připravovaná. Nebo se postaví P+R na městských pozemcích kilometr od metra a k metru bude z P+R jezdit zvláštní shuttle bus.

Metro D podle Pro Prahu by pak mělo být „lehké“. Což byla řadu let zastírací taktika ODS směřující k tomu, postavit dřív prodloužení Áčka. Dosavadní příprava by se musela z větší části zahodit. Ale možná právě s tím počítají.Ostatně, slibovat něco v následujícím volebním období nedosažitelného, je v Praze dlouhodobě úspěšnou taktikou.

Svobodní navrhují deregulovat veřejnou dopravu tím, že umožní soukromým firmám jezdit z autobusových zastávek ROPIDu. Vize maluje nabídku komfortního a rychlého doplňkového spojení. Na Ukrajině, kde je tento koncept realitou, je ale situace docela jiná. Maršrutky jsou smutnými svědky rozkladu tamní veřejné dopravy. V Bogotě pozdvihlo děsivý komfort veřejné dopravy až to, když tamní slavný starosta Peñalosa nahradil chaos soukromých pleček městskými metrobusy (těmi opravdovými, ne pražskou parodií). Svobodní ale asi hodlají kráčet kupředu pravá přímo zpět.

Zvláštní zmínku zaslouží slib „parkování před domem“ kterému se nevyhýbají představitelé stran zleva zprava. Samozřejmě už neříkají, jak to chtějí zajistit – když nemohou. Nereálné sliby ohledně komfortu jízdy autem přitom vytvářejí z normálních lidí frustrované autofily. Ani představitelé pravicových stran se nepokoušejí kritizovat to jako parkovací socialismus.

Mám pro vás tip: Kdo vám ve městě slibuje jisté parkování před domem, i když tam už teďka nemáte místo, je s velkou pravděpodobností buďto podvodník nebo lump.

Sociální demokracie se chová lišácky: V kampani v Metru (které čtou zejména lidé cestující veřejnou dopravou) a ve výrazivu volebního lídra Ludvíka se vztekle prská proti cyklistům, na otázky Prahou na kole ale ČSSD odpověděla tak, že dosáhla třetího nejlepšího, 85% skóre. Tahle strana zjevně dokáže každé cílovce slíbit něco jiného. Co ale bude dělat doopravdy?

Trojkoalice, jinak rozumná, má také jeden populistický předvolební lapač: roční jízdné za 3650,- , tedy za deset korun denně. Petr Štěpánek to obhajuje tím, že snížená cena přiláká více předplatitelů a tudíž se na tom nakonec vydělá. Je pravda, že ve Vídni před pár lety zlevnili ze 450€ na 365€ (tedy na jedno Euro denně) a že tam jim při počet předplatitelů dostatečně vzrostl. Podíváme-li se ale na čísla, seznáme, že vídeňské roční předplatné je – a to při započtení kupní síly – i po zlevnění stále výrazně dražší než roční lítačka v Praze dnes. I podíl Vídeňáků s roční lítačkou byl nižší než v Praze. Vídeň také nemá Opencard, jejíž pořízení se řadě lidí stále ještě může eklovat. Podmínky, za kterých to ve Vídni vyšlo, jsou tedy jiné než v Praze, a sázka na dostatečné zvýšení počtu předplatitelů je tak velmi riskantní.

Je-li cílem záměru Trojkoalice přilákat do veřejné dopravy občany jezdící po Praze jen občas, existují mnohem lepší cesty, které výběr jízdného zvýší bez rizika. Proč v Praze neexistuje žádná nabídka jízdenek vyplňujících mezeru mezi turisticky napáleným krátkodobým jízdným a měsíční lítačkou? Proč si nemůžeme koupit sedmidenní lístek nebo třeba sadu deseti denních jízdenek v karnetu? (obojí mají také ve Vídni). Výsledek by byl stejný a bez rizika výpadku příjmů z jízdného.

To už může být veřejná doprava rovnou zdarma, jak navrhují mimo jiné KSČM a Piráti (každá ovšem z jiných názorových pozic).

Dokonce i Kaslovci, kteří jinak mají program na nejvyšší expertní úrovni, vytáhli s jednou předvolební šíleností. Navrhovat monorail na letiště je jasná minela: K připoutání pozornosti běžného občana to nezabere, lidi ani neví, co to monorail vlastně je. A dopravní odborníci zatím zděšeně kroutí hlavou nad vymýšlením dalšího dopravního systému nekompatibilního se vším ostatním.

Jaké je z toho poučení? Pokud jde o dopravu, nenechte si na nos věšet předvolební bulíky z billboardů a celostránkových reklam v tisku. Zjistěte si skutečné postoje stran, o kterých uvažujete, ve volební kalkulačce (a na závěr se podívejte nejen, s kým se v čem neshodujete, ale také proč). Projděte si závěry z dopravní debaty pořádané Auto*Matem, i z těch ostatních.

A věřte více těm, kdo chápou, že řešení dopravy v Praze nejde oddělit od územního rozvoje, a chtějí pro Prahu například zadat plán udržitelné mobility. Aby bylo vůbec jasné, na co máme a k čemu to bude. Kdo chce nastavit dobré a ověřeně fungující postupy, dosáhne nakonec lepších výsledků než ten, kdo střílí od boku lákavé cíle.