Reklama
 
Blog | Vratislav Filler

Čeká nás „dopravní lockdown“?

Koronavirový lockdown zasáhl brutálně do dopravního fungování měst na celém světě. Nemenší změnou bude ale i přechod do fáze postupného uvolňování. Věci rozhodně nebudou jako dřív – a to ani v dopravě.

Jakkoliv veřejná doprava neměla patrně zásadní vliv na šíření epidemie (a to ani v New Yorku, kde z toho byla obviňována), lze přesto očekávat pokles zájmu. Bude třeba zachovávat větší vzájemný odstup, kapacitu veřejné dopravy nebude možné naplnit tak, jako dříve.  Více místa budou potřebovat i chodci v ulicích. 

Města jako Vídeň, Brusel, Miláno, New York, Paříž, Berlín, Budapešť a mnohá další se na změněnou dopravní situaci po uvolnění lockdownu připravují. Umožní chodcům pohybovat se ve vozovce klidných ulic, zřizují dočasné cyklostezky, aby jízdní kolo mohlo co nejvíc odlehčit autům a veřejné dopravě. Miláno i jiná města sdělují: nechceme se nechat zahltit auty, musíme mít alternativy.

Ilustrační fotografie dočasné cyklostezky. Foto Dylan Pansmore, CC BY-NC.2.0

Ilustrační fotografie dočasné cyklostezky. Foto Dylan Pansmore, CC BY-NC.2.0

V Praze jako jinde?

A i když ulice v historickém centru Prahy zejí turistů prostou prázdnotou, čeká nás brzy obdobný scénář jako všude jinde. Po skončení lockdownu nebude chtít řada lidí sednout do MHD. A bude jich hodně, protože Praha patří ve veřejné dopravě ke špičce. I když desetitisíce lidí zůstanou i nadále doma, stane se nevyhnutelné: Aut v pohybu přibude víc, než kolik jich jezdilo před koronavirem. Ulice se ucpou. Budeme zažívat zácpy, na které – i přes dřívější brblání – rozhodně nejsme zvyklí. 

Těm, kdo se nebudou chtít trávit čas v zácpách nebo se vrátit do metra, zbude už prakticky jen bezmotorová doprava. 

Chladná reakce samospráv

Spolek AutoMat proto v polovině dubna vyzval náměstka pro dopravu Adama Scheinherra a radnice městských částí ve vnitřní Praze, aby zvážili opatření po vzoru zahraničních měst. Reakce byla ovšem skoro výhradně chladná. Převládala neochota dělat dočasná opatření – nebo cokoliv, co by se mohlo vykládat jako omezování aut ve chvíli, kdy se očekává jejich přetlak. Zazněla i obava z poškození ekonomiky “omezováním aut”.

Přitom drobná opatření ve prospěch pěších a cyklistů, která nesníží znatelně kapacitu silnic, mají zásadní potenciál v tom ulevit silnicím od lidí v autech – každé procento mimo auta se počítá, vždyť lidi z jedné tramvaje vytvoří v autech kolonu dlouhou víc než kilometr. Každý, kdo půjde pěšky nebo pojede na kole, pomůže jak lidem v autech, MHD, a koneckonců i ekonomice.

Výhybka k udržitelnosti zatím nepřehozena

Přístup samospráv je smutným zjištěním. Zejména od relativně progresivního magistrátu jsem čekal více. Nedají-li magistrát a městské části prostor chodcům a cyklistům ani tam, kde to auta nikterak neomezuje, budou výsledkem jenom horší dopravní zácpy, přecpané chodníky, špinavější ovzduší než před covidem – a nakonec větší riziko šíření koronaviru a horší zdravotní dopady.

Vedlejším výsledkem bude i zklamání z neschopnosti našich radnic učinit v rámci vyrovnávání se s koronavirem cokoliv k udržitelnější budoucnosti Prahy. A přeneseme-li se na národní úroveň, má vůbec smysl požadovat po vládě, aby korovnavirovou krizi přetavila v příležitost k nastartování ekonomiky zelenějším způsobem, když ani v progresivní Praze nejsou schopni zřídit pár dočasných cyklostezek?

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama