Reklama
 
Blog | Vratislav Filler

Městský bikesharing v Praze: světlé zítřky, nebo cesta do pekel?

Praha, prezentovaná předsedkyní cyklokomise a primátorem, vyhlásila seriózní zájem o realizaci “městského” bikesharingu. Kdy se ho dočkáme a jak bude vypadat? Bude fungovat dobře a má vůbec v připravované podobě smysl?

 

(Tento blog je zkrácenou verzí článku z webu Prahou na kole)

 

Studie České spořitelny

Možná více než veškerá prohlášení předsedkyně cyklokomise Krobové a primátora Hudečka najdeme ve studii, která má za úkol tvořit podklad pro zadávací dokumentaci. Co je důležité: nejedná se o zadání, spíš o rešerši možností a sadu doporučení, na jejichž zásadě si Praha teprve vydefinuje přesné zadání.

Reklama

Studie říká poměrně rozumné věci, pokud jde o rozsah sítě, rozvoj a charakter systému. Mělo by jít o “klasický” systém s výpůjčními stanicemi napájenými bateriemi přes solární panely. Optimální rozsah okolo 1 000 kol, 150 stanic, 10 kol na stanovišti. Předpokládá se rovnoměrné využití rezidenty a návštěvníky Prahy. Studie nedoporučuje elektrokola a ukládá stanicím rozšiřitelnou kapacitu.

 

Varovné hlasy

Cyklodopravě naklonění skeptici se víceméně shodují v tom, že bikesharing má v Praze dobrou šanci, jestliže se podaří vyřešit většinu problémů, které by snižovaly jeho použitelnost.

Pavel Polák, bývalý pražský cyklokoordinátor, předpokládá velmi vysoké náklady na převážení kol z plných stojanů do prázdných, hlavně kvůli kopcovitosti města. Za riskantní považuje také tendence realizovat bikeshare do podzimních voleb.

Samozřejmě se přihodí i další věci: na kolo se v centru dostanou lidé, kteří nejsou vycvičeni roky tvrdé praxe. Určitě dojde k nehodám. Na druhou stranu, komerční půjčovny provozují zápůjčky kol turistům v samotném centru Prahy už řadu let – a zjevně to nedělá problémy, takže i tomuto riziku se dá do značné míry předejít.

Stejně tak lze řešit obavu z toho, že uživatelé bikesharingu budou kašlat na předpisy, pokud jde o jízdu v protisměru. Nejlépe zřízením cykloobousměrek, jak je to v Evropě běžné. Cykloobousměrky se hodí i jako objížďky pro pěší zóny, které jsou často přeplněné k neprůjezdnosti. Drtivá většina namítaných problémů tedy má své řešení.

 

Bude Praha 1 obstruovat?

V návrhové části rešerše České spořitelny se zcela zapomnělo na jednání s městskými částmi. Přitom ze zkušenosti s instalací běžných stojanů či zřizování cykloobousměrek je jasné, že zde Praha vstupuje na velmi tenký led. Pro dobrou funkčnost bikesharingu bude nezbytné, aby:

  1. stanice byly na “dobrých” místech – třeba tam, kde doposud byl pro MČ zásadní problém umístit i “běžný” stojan,
  2. stanice byly rozložené rovnoměrně, bez vynechaných lokalit, tedy nejde říct: “Staromák vynecháme”,
  3. stanice byly přístupné ze všech směrů, tedy musí vzniknout řada cykloobousměrek, včetně těch, které jsou dlouhodobě blokovány.

A městskou částí klíčovou pro fungování je samozřejmě Praha 1, bez ní dostanete nefunkční torzo. Přitom představit si, že Praha 1 mávnutím kouzelného proutku změní svůj doposud velmi macešský přístup k cyklodopravě a při zaslechnutí slova “bikesharing” všechno jmenované umožní, je samozřejmě z říše pohádek.

A že bude mít NIMBYstický přístup Prahy 1 značnou váhu, bylo jasné ihned na prezentaci záměru bikesharing zřídit. Monika Krobová tam pro Aktualne.cz prohlásila:

(…) “do památkových zón cyklisté nebudou mít přístup. Do okolí Staroměstského či Václavského náměstí kola opravdu nepatří.”

To že řekla projektová manažerka bikesharingu? I tu poslední větu?
Ano a ano.

 

WTF!?

První pořádný hřebík do případné rakve celého projektu tak zatloukla osoba, která současně vede jeho zavádění.

Je totiž zcela jasné, že nesouvislý systém bez plošného pokrytí celého centra v třistametrovém rastru bude použitelný jen polovičatě. A každé zhoršení použitelnosti bude v podmínkách, které skutečně nejsou optimální, zatraceně znát. Vynechání klíčových oblastí centra tak nakonec může být to, kvůli čemu zajde celý záměr na úbytě.

 

JCDecaux cítí šanci

Správce pražského mobiliáře, firma JCDecaux je současně jedním ze čtyř předních světových provozovatelů bikesharingu. Není se proto čemu divit, že chytili aktuální příležitost a občerstvili starší nabídku městu: spustit bikeshare už do podzimních voleb. To je lákavé ze dvou důvodů: jednak jako předvolební tahák, jednak jako pojistka, že nové vedení radnice bikeshare nepotopí. Ovšem znamená to vynechat výběrové řízení — a co je horší, i přípravu přesného zadání ze strany města.

 

Spěch je zbytečný

Spuštění bikesharingu před volbami, tedy prakticky na konci cyklistické sezóny, nedává smysl ani z provozních důvodů. Kvůli zkušebnímu provozu, vychytání much i zažití Pražany je nezbytné, aby se bikesharing zprovoznil na jaře a běžel půl roku naplno. Představa, že je možné spustit bikesharing v září nebo říjnu, z něj dělá skutečně pouze populistický krok, a navíc dále snižuje šanci na úspěch systému.

 

Závěrečný apel

Praha bikesharing potřebuje a bikesharing v Praze může fungovat. Nicméně to, jak Praha začala bikesharing připravovat, s sebou nese velmi mnoho rizik. Pokusí-li se Praha spustit bikesharing na konci sezóny, bez pokrytí klíčových lokalit historického centra, zlepšení jeho prostupnosti pro kola a důkladné propagační a informační kampaně, je docela dobře možné, že se milý bikesharing na zimu celý spakuje a z ulic zase zmizí. A s tím přejde chuť zřídit ho na řadu dalších let. A jestli manažerka projektu dělá všechno pro to, aby se bikesharing zavedl právě takhle hloupě, bude mít na jeho selhání lví podíl.

Apeluji tudíž důrazně jak na předsedkyni cyklokomise Moniku Krobovou, tak na primátora Tomáše Hudečka:

1) Odmítněte aktuální nabídku a začněte připravovat výběrové řízení tak, aby se bikesharing mohl spustit na jaře 2015.

2) Začněte jednat s městskými částmi a dohodněte takové podmínky pro umístění stanic a zlepšení prostupnosti, které bikesharing nepohřbí pro nepoužitelnost.

A nemusíte spěchat. Do doby, než systém zavedete, jsou tu přece Rekola!

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama